Vítěz letošních předčasných voleb Friedrich Merz dal jednak na srozuměnou, že se má dále vojensky pomáhat Ukrajině v jejím boji proti ruským agresorům, jednak nenechává nikoho na pochybách, že chce docílit masivních investic do vlastní armády. Bude tak chtít především rozvolnit existující rozpočtovou brzdu, kterou má Německo zakotvenou v ústavě. Dluhovou brzdu zavedla ještě kancléřka Angela Merkelová v roce 2009, tedy v době, kdy se Evropa zmítala v těžké hospodářské krizi.
Nástup Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta změnil zásadně světovou bezpečnostní architekturu. Trumpova politika počítá s přítomností velmi silného prvku amerického nacionalismu, což na druhé straně oslabuje vazby s Evropou, tradičním spojencem. Pro Evropské státy to znamená jediné, více investovat do vlastní obranyschopnosti. To se týká samozřejmě i Německa, které má za sebou předčasné parlamentní volby, v nichž triumfovala, i když nikterak přesvědčivě konzervativní unie CDU/CSU. Německo chce masivněji investovat do armády a její infrastruktury již od chvíle, kdy Rusko podniklo vpád na Ukrajinu. Tzv. Zeitenwende odstartovala dlouhodobé úsilí o silnější armádu, které je nyní podníceno právě změnami bezpečnostní politiky Bílého domu.
Šéf CDU Friedrich Merz už před volbami prohlásil, že je třeba dále vojensky podporovat Ukrajinu a rovněž se zaměřit na svou obranu. V těchto výrocích Merze utvrzuje také současný nepříliš radostný stav armády. Agentura Reuters uvedla, že bojová připravenost německé armády je nižší než ruská, když zaútočila na Ukrajinu v únoru 2022.
„Před ruskou invazí na Ukrajinu jsme měli 8 brigád, jejichž bojová připravenost se pohybovala kolem 65%,“ řekl v této souvislosti plukovník André Wüstner v rozhovoru pro Reuters. Wüstner zároveň dodává, že dodávky zbraní a munice Kyjevu si vzaly svou daň v podobě méně dostupného vojenského vybavení.
Na každý pád to chce budoucí německý kancléř současný stav změnit, a to radikálně, když prohlásil, že Německo žilo nejméně dekádu ve falešném pocitu bezpečí. Německo v současné době vydává na své ozbrojené síly asi 68 miliard dolarů ročně. Je třeba v této souvislosti říct, že výdaje na obranu vzrostly minulý rok o 23,2%, což přispělo k rekordnímu nárustu evropských výdajů na obranu o 11,7%. Německo dosáhlo teprve minulý rok vynakládání 2% HDP na obranu. Jen pro srovnání: Německo během studené války dávalo mezi 3-4% HDP na obranu a vydržovalo okolo 500 tisíc vojáků a 800 tisíc rezervistů. Dosluhující ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že vojenské výdaje okolo 3% HDP budou nezbytné k tomu, aby byla německá armáda připravena na potenciální ozbrojený konflikt v budoucnu.
Merz má také co navazovat, protože odcházející vláda vytvořila zvláštní fond o objemu 100 miliard eur na modernizaci armády, která byla poměrně dlouho zanedbávaná. Nicméně fond má být po roce 2027 vyčerpán. Merz plánuje za svého kancléřství velké investice do armády, „startovním výstřelem“ je dosažení dílčího vítězství se svými spojenci hlasování v parlamentu, které v praxi znamená, že z dluhové brzdy budou vyňaty veškeré výdaje na obranu a některé výdaje související s bezpečností, které překročí 1 % hrubého domácího produktu. To současně umožní vytvořit fond, do nějž bude nalito 500 miliard eur, které mají být investovány do infrastruktury a vojenských kapacit. Nicméně 100 miliard bude věnováno jednotlivým politikám v oblasti klimatu, což byla podmínka Zelených, aby fond podpořili.
Neuralgickým bodem při posilování obranyschopnosti je však nedostatečný počet vojáků. Německo v současné době disponuje 180 000 vojáky, Berlín chce dosáhnout mety 203 000, nicméně tento cíl musel být vzhledem k existujícím okolnostem odložen až na začátek třetí dekády. Armáda se potýká se skutečností, že na konci roku 2024 nebylo obsazeno 28% pozic mezi vojáky nižších hodností. Na vyšší úrovni chybělo téměř 20% důstojníků, uvádí Deutsche Welle. Německá armáda také objektivně stárne. Parlamentní zmocněnkyně pro obranu Eva Höglová prohlásila, že zatímco na konci roku 2019 činil průměrný věk vojáka 32,4 let, na konci roku 2024 vzrostl na 34 let. Až čtvrtina nových rekrutů odejde navíc ve zkušební době.
Merz reflektuje zahraničněpolitické změny a Německo se má pod jeho vedením stát nezávislejším na USA. A říká to člověk, který má k nim více než vřelý vztah. Německo neaspiruje na to, aby se stalo „zbrojním premiantem“, jako je například Polsko, nicméně si je vědomo bezpečnostní situace, která se dramaticky ruskou invazí na Ukrajinu zhoršila. A proto chce do své obrany investovat vysoce nadstandardní objem finančních prostředků, pokud se podaří implementovat úpravy v dluhové brzdě v parlamentu koncem března, které budou chtít určitě zabránit krajně pravicové i levicové síly, čili AfD a Die Linke.
Německé úsilí o silnější armádu pak musíme vnímat v širším evropském kontextu. Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové oznámila vytvoření fondu ReArm Europe (Znovuvyzbrojení Evropy) ve výši 800 miliard eur. Cílem je dlouhodobě řešit obranné potřeby starého kontinentu. Tzv. Bílá kniha apeluje na těsnější obrannou spolupráci evropských států, a to i v nákupech vojenského materiálu. Hlavním cílem má být odstrašení Ruska bez pomoci USA. Na tom se chce podílet i Německo, což ostatně pochválil i generální tajemník NATO Mark Rutte, jenž řekl, že Berlín prokázal oddanost evropské bezpečnosti. Merzovy snahy o vyzbrojování armády sice znějí rozhodně, odklon od rozpočtové odpovědnosti, dříve jen těžko myslitelný, bude samozřejmě záležet na momentální konstelaci sil a politické vůli jednotlivých aktérů, protože již zmíněná AfD a Die Linke mohou příštího kancléře významně brzdit.
Zdroj: Defense News, Reuters, Deutsche Welle